|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
host ::
RSS.